Sgrafito, cimbuří, arkýř — slova, která možná znáte, ale možná ne úplně. Tady jsou vysvětlená tak, aby je pochopily i děti.
Technika zdobení zdí, která je stará přes 500 let.
Sgrafito vzniká tak, že se na zeď nanese několik vrstev omítky různých barev. Dokud je omítka ještě vlhká, řemeslník do ní vyškrábá vzor — tím odhalí spodní vrstvu jiné barvy. Vznikne tak obrázek nebo ornament přímo ve zdi. Stará sgrafita v Budějovicích pochází z 16. století a jsou stará přes 450 let.
↑ Všechny pojmyOpakující se vzor, který slouží jako ozdoba.
Ornament je ozdobný vzor, který se opakuje — vlnky, listy, spirály, geometrické tvary. Na budějovických domech najdete ornament vyškrábaný do omítky (sgrafito) nebo vymodelovaný ze sádry (štuk). Ornament neznamená nic konkrétního — je tu jen proto, aby to vypadalo hezky.
↑ Všechny pojmyTy zuby nahoře na hradní zdi — nebo na některých budějovických domech.
Cimbuří jsou pravidelné výstupky (zuby) na koruně zdi. Na hradech sloužily obráncům — za zuby se schovali a stříleli na nepřátele. Na civilních budovách jsou cimbuří jen ozdoba — připomínka hradní architektury. Pěkné cimbuří najdete třeba na Wortnerově domě u Černé věže.
↑ Všechny pojmyObdobí v 15. a 16. století, kdy se stavělo hodně sgrafit.
Renesance bylo období přibližně od roku 1400 do 1600, kdy se v Evropě znovu začaly obdivovat starořecké a římské vzory. Architekti stavěli symetrické budovy se sloupy a oblouky. Do Čech přišla renesance z Itálie — spolu s ní přišli i italští řemeslníci, kteří tu dělali sgrafita.
↑ Všechny pojmyMalý výstupek ze zdi — jako okno, které trčí ven.
Arkýř je část místnosti, která vystupuje ze zdi budovy ven. Vypadá jako zaoblený nebo hranatý výstupek s okny. V renesanci se arkýře přidávaly na věže a rohy budov. Na Rabenštejnské věži v Budějovicích jsou tři arkýře — a pod každým je díra, kudy se házely kameny na nepřátele.
↑ Všechny pojmyNež vymysleli čísla domů, měl každý dům svůj symbol.
Dřív domy neměla čísla — místo toho měl každý dům svůj obrázek nebo symbol. Dům U Zlatého hroznu, U Bílé růže, U Podkovy. Lidé se tak domluvili, kde bydlí nebo kde mají obchod. Čísla domů přišla až za Marie Terezie v 18. století — zavedla je proto, aby věděla, kolik mužů může odvést do armády.
↑ Všechny pojmyPodpis řemeslníka vyrytý do kamene.
Každý kameník — řemeslník, který tešal kámen — měl svoji vlastní značku, jako podpis. Tuto značku vyryl do každého kamene, který opracoval. Díky tomu bylo jasné, kdo odvedl jakou práci a mohl dostat zaplaceno. Kameníkovy značky najdete u vstupních dveří Masných krámů na Krajinské ulici.
↑ Všechny pojmyOzdoba ze sádry nebo vápna — modelovaná, ne vyškrábaná.
Zatímco sgrafito se vyškrábává, štuk se modeluje — tvaruje se z měkké hmoty (sádra, vápno), dokud nezatvrdne. Výsledkem jsou plastické ozdoby: listy, hlavy, ornamenty, které vystupují ze zdi. Na radnici v Budějovicích najdete štukové sochy žen vysoko nad vstupem.
↑ Všechny pojmyDoba špičatých oken a vysokých kostelů.
Před více než 600 lety se stavěly kostely, které měly co nejvíc mířit k nebi. Okna jsou vysoká a úzká a nahoře končí špičkou, jako když dáte ruce ke modlitbě. Najdete je hlavně na starých kostelech.
↑ Všechny pojmyDoba, kdy bylo všechno zdobené, zlaté a kudrnaté.
Asi před 300 lety se lidem líbilo, když budova vypadala slavnostně. Na kostelech jsou sochy, zlato a malby až na stropě. Zdi se vlní, jako by se hýbaly. Když vejdete do barokního kostela, máte otevřít pusu údivem.
↑ Všechny pojmyDoba, kdy domy zdobily květiny.
Kolem roku 1900 začali stavitelé kreslit na domy rostliny, listy a vlnité čáry. Najdete je na fasádách, zábradlích i oknech. Někdy jsou barevné, jindy se lesknou zlatem.
↑ Všechny pojmySilná noha stavby.
Pilíř je mohutná podpora, většinou hranatá. Drží to, co je nad ním: strop, oblouk nebo celé patro. Je to taková silná noha, na které stavba stojí.
↑ Všechny pojmyKulatá podpora s ozdobou nahoře.
Sloup je jako pilíř, jen je kulatý a štíhlejší. Nahoře má často ozdobnou „čepici“ z listů nebo spirál. Sloupy stavěli už staří Řekové.
↑ Všechny pojmyZahnutá zeď nad dveřmi nebo oknem.
Oblouk drží zeď nad otvorem, aby nespadla. Může být kulatý, nebo nahoře špičatý. Když stojí oblouky vedle sebe v řadě, jde pod nimi chodit jako pod mostem.
↑ Všechny pojmyStrop, který je zakulacený.
Místo rovného stropu je nahoře oblouk z kamene nebo cihel. Některé klenby vypadají jako půlka sudu, jiné jako hvězda nebo pavučina. Podívejte se nahoru, až půjdete do kostela.
↑ Všechny pojmySlavnostní vchod.
Portál je hlavní vchod do domu, kostela nebo zámku. Bývá kolem něj spousta ozdob: sloupy, sochy nebo znaky. Hned poznáte, kudy se jde dovnitř.
↑ Všechny pojmyChodník pod střechou podél domů.
Domy na náměstí mají dole řadu oblouků a pod nimi se dá chodit, i když prší. Kdysi tu obchodníci prodávali své zboží.
↑ Všechny pojmyKamenná hlava, která plive vodu.
Když prší, voda ze střechy teče chrliči z pusy, a ne po zdi. Chrliče mívají podobu zvířat, draků nebo strašidel. Najdete je vysoko pod střechou.
↑ Všechny pojmyOzdobný vršek domu pod střechou.
Štít je horní část přední stěny domu. Bývá trojúhelníkový nebo do schodů a často je zdobený. Podle štítu poznáte starý dům i zdálky.
↑ Všechny pojmyObraz namalovaný přímo do zdi.
Malíř maluje do mokré omítky. Barva se do ní vsákne a vydrží stovky let. Fresky najdete na stěnách a stropech kostelů a zámků.
↑ Všechny pojmyŠnelda provází po městech, kde se tahle slova ukrývají na zdech domů.